Rok 2026

Dva ohně, jedno odpuštění 🔥 – ekumenický týden modliteb

Ve středu 8. ledna 2026 se v Korandově sboru uskutečnilo bohoslužebné setkání v rámci ekumenického týdne modliteb. Kázala sestra Mária Kunstová z Evangelické církve metodistické nad textem z Janova evangelia (J 21,15–22) – rozhovorem vzkříšeného Ježíše s Petrem u ohně.

Petrovo zapření a obnova

Kazatelka upozornila na hlubokou symboliku dvou ohňů: u prvního Petr třikrát zapřel svého Mistra, u druhého mu třikrát vyznal lásku a třikrát přijal pověření „Pas mé ovce.“ Oheň v Bibli tříbí a pročišťuje – co nemá pravou hodnotu, v ohni shoří. Z Petrova selhání se nestal konec, ale základ nového poslání.

Křesťanství z nás neudělá superhrdiny. Jeden den jsme odhodlaní, že Krista nikdy neopustíme, a druhý den svými slovy i činy říkáme: „Neznám ho.“ Právě takové lidi – s vědomím vlastní slabosti – Bůh povolává do služby. Milost potřebujeme každý den, ne jen v okamžiku obrácení.

Na setkání zazněly přímluvné modlitby za duchovní vedoucí, za ženy povolané do služby i za kulturu vedení v církvi. Pěkným gestem ekumenické otevřenosti byla první návštěva nového katolického kněze od sv. Bartoloměje, který chtěl vidět, jak to v evangelickém sboru vypadá.

Můžete se podívat na video 🎬 ze setkání. Přidejte se k diskusi na Facebooku. 💬

Podrobný souhrn setkání si můžete stáhnout ve formátu PDF (34,8 KiB) nebo ve zkrácené versi (55 KiB).
Dětská biblická odpoledne

K oblíbeným akcím Korandova sboru patří dětská biblická odpoledne, která se konají každou třetí sobotu v měsíci. Děti se společně modlí, zpívají a naslouchají biblickým příběhům. Součástí setkání je tvůrčí činnost – vznikají výtvarná díla inspirovaná biblickými tématy.

Rozsévač a Letnice (2025)

Na svatodušní svátky děti vyzdobily kostel plamínky a jako vánoční dárek vznikla knížka dětských kreseb. Jedním z oblíbených témat bylo podobenství o rozsévači.

Foto: Lydie Šloufová

Jákobův žebřík (24. ledna 2026)

V pátek 24. ledna si děti vyprávěly o Jákobově žebříku a společně vytvořily papírovou instalaci žebříku sahajícího k nebi.

Foto: Lydie Šloufová

Jákobův zápas s Bohem (21. března 2026)

V sobotu 21. března proběhlo další dětské biblické odpoledne. Zamýšleli jsme se nad Jákobovým zápasem s Bohem a pak jsme se také pokusili zápas znázornit výtvarně – děti obkreslovaly své postavy na velký papír a vybarvovaly je pastelkami.

Další fotografie z dětských biblických odpolední najdete ve fotogalerii.

Foto: Lydie Šloufová
Tvůrčí dobrodružství s počítačem 🖥️

V úterý 11. února se v klubu seniorů uskutečnila netradiční přednáška – Pavel Řezníček, programátor z povolání, přiblížil svět programování těm, kteří se s ním dosud nesetkali.

Programování jako stavebnice 🧩

Zapomeňte na složité matematické rovnice! Pavel přirovnal programování ke stavebnici nebo receptu na koláč. Prostě skládáte jednotlivé díly dohromady a říkáte počítači krok za krokem, co má dělat. Někdo se pokusil přirovnat to k pletení – ale to přirovnání raději rychle odložili. 😄

„Ahoj, světe!“ 💬 v šesti jazycích

Účastníci se podívali na to, jak vypadá ten nejjednodušší program v různých programovacích jazycích – od Pascalu přes Python až po jazyk s tak sprostým názvem, že ho raději nepřeložili. 🤭 Ten má jen osm příkazů a vypadá jako změť znamínek. Praktické využití? Žádné. Ale jako kuriozita je skvělý!

Biblické knihy 📖 na rychlost

Vrcholem večera byla ukázka výukového programu, který Pavel vytvořil během studia na teologické fakultě. Program zkoušel znalost pořadí biblických knih – zamíchané názvy bylo třeba seřadit správně. Nový zákon s 27 knihami ještě šel, ale Starý zákon s proroky? To by byl oříšek i pro zkušené! 😅

A co ještě zaznělo? 🔐

Řeč přišla i na bezpečnost hesel, podvržené e-maily od „známých“ (jeden účastník vyprávěl, jak mu kamarád údajně vyhrožoval exekucí – a oba se pak vyděsili 😂), kódy QR na složenkách i na věčný boj s háčky a čárkami v názvech souborů.

Setkání bylo komorní, ale o to živější. 👥 Ukázalo se, že programování nemusí být jen suchá věda – může být i tvůrčím dobrodružstvím, které spojuje techniku s vírou a společenstvím.

Můžete se podívat na video 🎬 ze setkání. Přidejte se k diskusi na Facebooku. 💬
Korsika 🏝️ očima malířky: ostrov, kde kočka krade pastelky

Lydie Šloufová vzala Klub seniorů ve středu 25. února 2026 na virtuální výlet po Korsice – čtvrtém největším ostrově Středozemního moře, kam se vydala s dcerou Markétou a vnukem Matýskem. A co všechno zažili?

Trajekt 🚢 jako bludiště

Z italského Livorna vypluli na obří lodi s asi 4 000 kajutami v pěti patrech. Malinké místnůstky bez oken, bludné uličky – a oprávněná obava, že po vycházce na palubu už nenajdete cestu zpět. Z paluby zahlédli ostrov Elba i legendární Monte Cristo.

Neptunovy koule 🌊 a vzdorovitá kočka

Na pláži u Porto Vecchia místo mušliček našli záhadné plstěné koule. Mobilní aplikace prozradila, že jde o takzvané Neptunovy koule – útvary z mořské trávy posidónie, které na sebe vážou mikroplasty a pomáhají čistit moře. Ročně jich na pobřeží připluje stovky milionů! 🐱 A když si přednášející ráno přivstala malovat východ slunce, místní kočka se jí pokoušela krást pastelky.

Bonifacio 🏰: město visící nad propastí

Citadela na jižním cípu Korsiky stojí na vysokém útesu, odkud je to pouhých 12 km na Sardinii. Odvážlivci mohli po Schodišti krále aragonského sestoupit až k moři – s přilbou na hlavě. Zdálky to vypadalo, jako by celé město stálo na podkopaném útesu, ale šlo o optický klam způsobený zátokou.

Sartène ⚔️: domy bez dveří v přízemí

Ve městě krevní msty měly domy vstup až v prvním patře, přístupný strmým schodištěm. V přízemí žádné dveře – čistě obranný systém jako z florentských věží. Na fasádách mezitím poklidně dozrávaly šunky na slunci. 🍖

Anglické kaskády 🥾: průvodkyně, která vybrala tu nejhorší cestu

Údajně „krátký výlet“ se proměnil v drama. Průvodkyně zvolila zkratku vedoucí kamenitou sutí, kde každý krok znamenal hledat, kam bezpečně šlápnout. Několik žen to vzdalo. Přednášející by to bez dcery, která ji vedla za ruku, nezvládla. A přitom existovala pohodlná lesní cesta, po které nakonec šli zpátky. 🤦

Calvi ⛵: kde se narodil Kolumbus? Nebo ne?

Na náměstí stojí pomník Kryštofa Kolumba – jeho rodný dům sice zbořili, ale jméno „Kryštof Kolumbus, narozen 1451“ se nachází v matrikách na 12 různých místech. Nedaleko cvičí 1 500 elitních parašutistů cizinecké legie, kteří se snaží splynout s místním obyvatelstvem. 🪖

Jedlý kaštan 🌰 místo obilí

Na Korsice má větší výživnou hodnotu než obilné pole jedlý kaštan. Vyrábí se z něj mouka, pečivo, zákusky, marmeláda, pivo, likéry i víno. A korkové duby? Těm se pravidelně sklízí kůra asi 2 metry nad zemí a znovu jim dorůstá.

Napoleon 👑 – domácí mazlíček Ajaccia

V hlavním městě Korsiky je Napoleon všude. V Bastii ho zpodobňují jako Césara, v jedné hospodě v Ajacciu se turisté fotí s jeho pozlacenou sochou. Jeho otec bojoval za korsickou nezávislost po boku Pascala Paoliho – a pak přeběhl k Francii, díky čemuž mohl syn vystudovat a dobýt svět. 🌍

Můžete se podívat na video 🎬 se shrnutím presentace sestry Lydie Šloufové. Přidejte se k diskusi na Facebooku. 💬

Foto: Lydie Šloufová
Putování Beneluxem 🌍 – od lucemburského zlata po rotterdamské kontejnery

Na Klubu seniorů nás bratr Láďa Chvojka v úterý 11. března 2026 vzal na výpravu po zemích Beneluxu – a bylo to jako cestovat s vlastním kunsthistorikem v kapse, protože sestra Lydie Šloufová průběžně doplňovala odborný komentář k umění a architektuře.

Lucemburk 🏛️ – skromnost jako princip

Země s nejvyšším HDP v Evropě, ale parlament sídlí v nenápadném domečku a radnice vypadá jako obyčejný měšťanský dům. Šest mostů viditelných z jednoho místa a česká stopa v podobě Jana Lucemburského.

Brusel – tuny zlata na náměstí Grand Place ✨

Náměstí Grand Place, zapsané na seznamu UNESCO, doslova oslňuje zlatými štíty. Každé dva roky tu pokládají květinový koberec z 600 000 begonií na plochu 70 × 24 metrů – příští bude letos v červenci 2026.

Bruggy 🌷 – severní Benátky a absolutní vítěz cesty

Město protkané kanály s květinami na každém mostě. Katedrála sv. Salvátora s gobelíny po celé délce lodi – Lydie nám vysvětlila, že gobelín je k tapisérii jako jezevčík k psovi. Na jednom z domů letopočet 1621 – rok po Bílé hoře.

Antverpy – Rubensovo království 🎨

Katedrála Panny Marie s věží 123 m, plná originálů Rubensových triptychů. Kopie jeho obrazů v českých kostelích jsou záměrně zrcadlově obrácené – kopista tím dokazoval, že nejde o padělek. A Rubensův ateliér fungoval vlastně jako manufaktura.

Rotterdam 🏗️ – fénix z popela druhé světové války

Za bombardování srovnán se zemí, dnes město odvážné moderní architektury. Rotterdamský přístav – největší v Evropě, druhý největší na světě – kontejnery kam až oko dohlédne.

Delft – Vermeer, Dívka s perlou a oranžoví králové 👑

Hrobka Viléma Oranžského, odkud pochází ta slavná oranžová barva holandských dresů. Muzeum Jana Vermeera s jeho nejslavnějším dílem – Dívkou s perlou. A debata o tom, zda český cibulák pochází z Holandska – ne, z Míšně!

Na závěr si účastníci postěžovali na anglicismy v češtině: proč říkat „level“ místo „úroveň“? Kdo v mládí hodně četl, dostal jazykový cit zadarmo.

Můžete se podívat na video 🎬 se shrnutím přednášky bratra Chvojky. Přidejte se k diskusi na Facebooku. 💬

Podrobný souhrn přednášky si můžete stáhnout ve formátu PDF (47,6 KiB).
Zázrak v Dvakačovicích ✨ – jak malý sbor zachránil sám sebe i svůj kostel

Ve středu 25. března 2026 nás v Klubu seniorů navštívila farářka Blažena Kohoutová z evangelického sboru v Dvakačovicích a vyprávěla nám příběh, který zní jako návod na záchranu malých venkovských sborů v době, kdy se všichni bojí budoucnosti.

Sbor, který řekl „ne“ vlastnímu konci 🛑

Dvakačovický evangelický sbor měl podle papírů zaniknout. Málo lidí, málo peněz, žádné děti – a na obzoru nucené sloučení s Chrudimí nebo Pardubicemi. Místní evangelíci to ovšem odmítli.

Z 18 na 131 účastníků 🚀

Před lety se na nedělních bohoslužbách scházelo průměrně osmnáct věrných. Dnes je to padesát dva – a na sborové dny přijde do kostela sto třicet jeden člověk. Žádné zázračné PR, žádné dotace – jen rozhodnutí přestat se bát a začít tvořit.

Kostel postavený natruc 🏛️

Architekt Šmoranc dal venkovu novogotickou dominantu s italským proužkováním, postavenou na stráni, kterou kdysi katolíci evangelíkům prodali jako bezcennou. Věž si místní postavili „na černo“ – tři roky před tím, než dostali povolení. Interiér z let 1967–1969 od sochaře Vojimíra Vokolka setřel tmu minulosti pastelovou čistotou. Farářka Blažena Kohoutová o něm říká: „Pro mě to je úplně nejkrásnější kostel na světě.“

Jeden stůl pro všechny 🤝

Ke stolu Páně tu přistupují evangelíci, katolíci i lidé bez vyznání. Děti a nepokřtění nejsou vyloučeni – dostávají osobní požehnání. Inkluse není heslem, ale samozřejmostí. Právě proto sem chodí i ti, kdo by jinak v kostele nikdy neskončili.

Vdovin groš za 1 150 000 Kč 💰

Zemědělci, zdravotní sestry a učitelé společně zvládli novou elektroinstalaci, záchranu varhan, modernisaci fary a sbírku na střechu – přes jeden milion sto padesát tisíc korun. Tajnou zbraní jsou tzv. dvojctihodné koláče: ručně dělané, s povidly i tvarohem, sypané drobenkou. Vyprodají se za pár minut, protože lidé nekupují pečivo, ale účast na něčem, co je přesahuje. 🥧

Děti, které se modlí samy od sebe 🌙

Nejsilnější moment posledních let? Letní tábor, noční hra, táborák – a pak chvíle ticha. Bez pobízení, bez naučených formulí se nocí nesly upřímné dětské hlasy modlící se za to, co je opravdu trápí a těší. V Dvakačovicích víra není zděděný zvyk – je živou potřebou.

Staršovstvo na WhatsAppu 📱

Zapomeňte na zkostnatělé církevní rady. Místní staršovstvo tvoří převážně muži mezi třiceti a padesáti lety, kteří fungují jako moderní tým: komunikace přes WhatsApp, rozhodnutí v řádu hodin. Když je potřeba televise k promítání, stojí tam tentýž den. Když nová vývěska u hřbitova, do pondělí. ⚡

Co je tou „střechou“ tvého společenství? 🌟

Příběh Dvakačovic ukazuje, že obnovu malých venkovských sborů nedělají miliony z evropských fondů, ale lidé, kteří se přestanou bát zániku. Sto třicet lidí v malé vsi vytvořilo plán pro přežití sboru v digitálním věku: historická hloubka, moderní estetika a radikální lidská otevřenost.

Můžete se podívat na video 🎬 se shrnutím přednášky sestry Blaženy Kohoutové. Přidejte se k diskusi na Facebooku. 💬

Podrobný souhrn přednášky si můžete stáhnout ve formátu PDF (72,2 KiB).